Ne všechno se tandemu M. Z. + V. K. zdařilo, kupříkladu pokus o protiústavní změnu volebního systému při volbách do sněmovny narazil na presidenta a Ústavní soud jej posléze zrušil. Některé věci se ale zdařily a obávám se, že se jich hned tak nezbavíme. Zmíněný pokus jsme sice vyhodili oknem, ale on se nenápadně, v pozměněné podobě, vrátil dveřmi. Ano, mluvím (pardon – píši) o volebním zákoně. Do toho původního, podle kterého jsme volili před „oposmlouvou", byly zamontovány většinové prvky, které ve svých důsledcích vedou k popření jednoho z principů demokracie, za které bojovali naši pradědové a dosáhli jich poprvé až v roce 1907. Volby mají být všeobecné, rovné a tajné.
Dnes máme volby ještě všeobecnější, než oni, protože volební právo mají i ženy a snížil se i minimální věk voličů (nejsem si jist zda 18 let je opravdu ten správný věk, ale když už v něm může člověk řídit auto a vlastnit střelnou zbraň, tedy potenciálně zabíjet, může asi nést zodpovědnost za svůj volební akt). O tajnosti dnešních voleb také nemůže být, na rozdíl od těch předlistopadových, pochyb. S tou rovností je to ale sporné. Není-li na každý poslanecký mandát potřeba naprosto stejný počet hlasů, je něco špatně. Strany, které získají cca přes 10% hlasů jsou dnes výrazně zvýhodněny oproti těm, které získají 5 – 10%. To je jeden ze zatím přetrvávajících nahnilých plodů „oposmlouvy". A nezdá se, že by ve sněmovně byla většinová politická vůle jej zrušit. Není divu: ČSSD i KSČM to vyhovuje. ODS samozřejmě v prvním plánu také, ale co ve druhém, krok po volbách? Je snad reálné, že by v nich ODS získala přes 50% hlasů? A jaký bude mít koaliční potenciál, bude-li ve sněmovně jedinou stranou napravo od středu?
Původní pravidla byla v roce 1990 vymyšlena tak, aby tzv. uzavírací pětiprocentní klausule zaručovala, že i ten nejmenší poslanecký klub ve dvousetčlenné dolní sněmovně parlamentu bude mít minimálně 10 členů. Poslední volby nám ale ukázaly, že podle oposmluvního volebního zákona už tomu tak není – SZ měla v parlamentu jenom 6 členný klub, ačkoli klausuli překonala. Vinou nového volebního zákona došlo k povolebnímu patu – kdyby se volilo podle předchozích pravidel měla by koalice docela pohodlnou většinu.
Rezultát: pokud do voleb nebude změněn volební zákon na opravdu poměrný, jak velí ústava, můžeme se s vysokou pravděpodobností „těšit" na jediné: ať už z velkých stran vyhraje kdokoli, bude to ČSSD, kdo rozhodne o vládě: velká koalice, levá koalice nebo menšinová vláda ČSSD s „tichou podporou" komunistů. Nic dalšího (čtvrtého) podle dnes platných „pravidel hry" není pravděpodobné. Případným oponentům nabízím finanční sázky.